Historie

Původně byly pro tvrz zvažovány tři lokality - Baba, Vrchy a Stachelberg. V létě 1936 je rozhodnuto - Stachelberg.

Dokončení finálního projektu tvrze.

Firmy Kruliš a Konstruktiva, a.s. zahajují v říjnu 1937 výstavbu tvrze. V létě 1938 je vybetonován první objekt.

Mnichovská dohoda, rozestavěný Stachelberg opouští Čechoslováci a nechávají podzemí zaplavit vodou. Pevnost spadá pod Třetí říši. Po průzkumu Němci opuštěna. 

Němci nouzově vyzbrojují lehké objekty v prostoru tvrze proti postupující Rudé armádě. K žádným bojům nakonec nedošlo.

Stachelberg zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek. Pevnost ovšem postupně chátrá, upadá v zapomnění.

Do bunkru T-S 73 uloženo více než 100 tun vysoce toxického jedu, ten se používal k hubení mandelinky bramborové.

Přicházíme na Stachelberg! Jsme skupinka amatérských nadšenců a chceme tu vybudovat pevnostní areál a muzeum.

Zakládáme družstvo Fortis, předchůdce dnešního spolku Stachelberg. Vyklízíme jedy z bunkru a začínáme budovat první expozici.

Otevíráme! Ze skladiště jedů jsme vytvořili muzeum. Začínají chodit první návštěvníci. Podzemí je ale stále plné vody, nepřístupné.

Zrekonstruovali a zpřístupnili jsme řopík. Vybavený je lehkým a těžkým kulometem, návštěvníci si mohou zbraně sami osahat.

Voda proráží zával a z podzemí postupně odtéká. Začínáme pracovat na zpřístupnění prvních částí podzemních prostor.

První návštěvníci vstupují do mohutného rozestavěného podzemí pevnosti.

Sami už nezvládáme příliv návštěvníků, nastupuje první skupina průvodkyň.

Vzniká Občanské sdružení Stachelberg, nástupce a pokračovatel družstva Fortis.

Zpřístupnili jsme první z kasárenských sálů. Podařilo se nám vypustit další část podzemního jezera.

Zrekonstruovali jsme výdřevu v muničním sále dělostřelecké otočné věže. V podzemí ji stále můžete obdivovat.

Otevíráme návštěvníkům další část podzemí - všechny kasárenské sály.

Pevnost je naše! Po dvacetiletém jednání převedena do majetku Občanského sdružení Stachelberg.

V podzemí vybudována replika stavební železnice. Kopíruje tu původní a je plně funkční.

Máme další zrekonstruovaný řopík. Tentokrát z období studené války jako obrana ,,železné opony"

Zvyšujeme bezpečnost v podzemí. První chodby jsou chráněny ocelovým pletivem, v kasárnách stavíme kovové konstrukce. 

Postavena rozhledna Eliška.

První Sraz vojenské techniky na Stachelbergu. Od této doby se akce každoročně opakuje.

Stále investujeme naprostou většinu prostředků do podzemí. Ochranné sítě jsou instalovány na dalších místech.

Vytvořili jsme zcela novou expozici v muzeu, teď už je na profesionální úrovni.

Ochrannými sítěmi jsme zabezpečili už i prostor před pomocným sálem. Ten zůstal v částečném výlomu.

První hajcmany (ocelová důlní výztuž) v našem podzemí. Jsou jimi zabezpečeny kasárenské sály číslo 2 a 4.

Pevnost a rozhledna mají konečně své vlastní parkoviště. Do této doby museli návštěvníci parkovat na provizorních místech.

Dokončena výstavba nouzového východu, zpřístupněny další podzemní prostory.

Vybudovali jsme palebné postavení pro bezzákluzový kanon a z úkrytu v sousedství vytvořili muzeum.

Zabezpečen vstup do pracovní štoly.

Kompletně dokončeno přepracování navigačního a informačního systému areálu.

Zahájena výroba repliky výtahu v šachtě bunkru T-S 73

Nechali jsme si odlít střílnu pro kanon L1. Vůbec první po více než 80 letech.

Začali jsme s rekonstrukcí pěchotního srubu T-S 81a na levém křídle tvrze.

Koupili jsme originální lafetu kanonu L1.

Nechali jsme si vyrobit repliku střílny pro dvojče těžkých kulometů.

V rámci akce ,,Dostaňme pevnostní kanon zpět domů!" jsme získali kompletní originální pevnostní kanon L1. Děkujeme za podporu!

Objekt T-S 81a dostal repliku zvonu pro těžký kulomet.

Zabezpečena celá pracovní štola.