CZ

Zesílené polní opevnění v Československu během studené války

Zesílené polní opevnění v Československu během studené války

Nové obranné stavby na "železné oponě" přinesla  v šedesátých letech výstavba s použitím železobetonových prefabrikátů. Ty se vyráběly v továrnách a na staveništi probíhala pouze montáž hotových dílů. Výstavba byla rychlá a poměrně levná. Zvýšení odolnosti se dosahovalo obložením stěn kamennou rovnaninou, často úplným zapuštěním pod úroveň terénu.

Mimo jiné byla vyprojektována generace úkrytů pod označením  ÚŽ- 6. Ty se ve velkém počtu stavěly ve vnitrozemí jako součást  radiační hlásné sítě (sledování radioaktivního zamoření v případě jaderné války). Jeden takový úkryt byl vybudován i na Stachelbergu a je součástí našeho prohlídkového okruhu. Je zde ovšem ukázán jako pohotovostní úkryt pro obsluhu v palebném postavení pro bezzákluzový kanón.

Palebné postavení pro bezzákluzový kanón.
Expozice uvnitř objektu ÚŽ-6.
Expozice je zaměřena na spojovací techniku.

Palebná postavení pro bezzákluzový kanón

se během studené války budovala na naší západní hranici. Druhá světová válka ukázala, že instalace protitankové zbraně v pevnostním objektu není optimální - střílna umožňuje pouze omezený výstřel, nelze rychle zaujmout záložní palebné postavení. Na základě zjištěných zkušeností se tyto zbraně umísťovaly v otevřeném terénu s odolným úkrytem pro obsluhu. Uvnitř úkrytu je dnes umístěna expozice sdělovací techniky československé armády v období let 1918 - 1990.

Okop pro bezzákluzový kanón 

sestává především z kruhové palebné pláně, kde je kanón umístěn a odkud má dobrý výstřel. Na palebnou pláň navazuje hluboký vybetonovaný zákop, v jehož boku se nachází výklenek pro střelivo. Z druhé strany palebné pláně je veden další zákop k pohotovostnímu úkrytu pro pětičlennou obsluhu kanónu.

Plánek palebného postavení pro bezzákluzový kanón a okopů okolo.
Od kanónu můžete pozorovat nádherný výhled do okolí.

Bezzákluzový kanón vzor 59

je reaktivní protitanková zbraň (podobně jako Panzerfaust) ráže 82 mm. Byl vyvíjen v padesátých letech a určen hlavně pro boj s tanky a obrněnými vozidly protivníka.Kumulativní střela kanónu byla účinná proti obrněným cílům do vzdálenosti 1 300 metrů, prorážela pancíř o síle až 25 cm.  Dostřel kanónu trhavotříštiými granáty proti živé síle byl až 7 500 metrů.