Dělostřelecká otočná a výsuvná věž T-S 75 - Dělostřelecká tvrz Stachelberg

T-S 75 Dělostřelecká otočná a výsuvná věž

NEPOSTAVENA

Odolnost IV, plánovaná kubatura 3.190 m3 betonu, předpokládaná betonáž srpen 1939, posádka 48 mužů.

Dělostřelecká otočná a výsuvná věž představuje nejúčinnější zbraňový systém čs. opevnění. Byla určena především k vedení čelních paleb do předpolí proti nastupujícím jednotkám nepřítele. Pevnou část věže tvořil předpancíř o síle až 45 cm, zabetonovaný do pevnostního objektu. K výsuvným prvkům patřila vlastní kopule s pancířem o síle 35 cm. Zde byla umístěna výzbroj - dvě pevnostní houfnice vzor 38 s dostřelem 11,8 kilometru. Hmotnost pevné a pohyblivé části věže činila celkem 420 tun.

Půdorys horního patra T-S 75. Umístění obou houfnic (2Y) fialovou barvou, lehký kulomet modrou barvou.

Dělostřelecká věž v zasunuté poloze - takto měla být v případě ohrožení, nebo v době klidu.

Dělostřelecká věž T-S 75 se nachází na vrcholu bezejmenné kóty 641 na levém křídle tvrze. Vedla důležité čelní palby. Těmi ze Stachelbergu pokryla jednak prostor Libavského sedla s železnicí a silnicí vedoucí z tehdy německého Slezska na Trutnov a dále do českého vnitrozemí. V jejím dosahu se však ocitly i důležité cíle na území protivníka, především město Liebau (Lubawka) jako shromaždiště vojsk, železniční stanice a polní letiště. Věž dále nepřímou palbou postřelovala komunikace a křižovatky od Královce a Žacléře až po silnice, spojující horské přechody Krkonoš (Pomezní Boudy, Pec p.Sněžkou) s Trutnovem. Přímou palbou chránila komunikaci Žacléř - Babí. K vedení paleb měly houfnice příslušnou dotaci nárazových, časovaných a šrapnelových granátů.

Řez vlastní dělostřeleckou věží - popis

1. Věž vysunutá

2. Věž zasunutá

3. Zabetonovaný předpancíř

4. Dvojče pevnostních houfnic

5. Bojový prostor věže

6. Mezipatro věže

7. Spodní patro věže

8. Agregát pro otáčení věže

9. Pohotovostní zásoba munice

10. Muniční výtah

11. Odměrová stupnice pro zaměřování věže

12. Protizávaží k vysouvání věže

Současný stav - v terénu je matně patrný obrys výkopu zasypané šachty do podzemí.

Vedle toho však věž plnila důležité úkoly při obraně nejbližšího předpolí. Jednalo se zejména o průčelí tvrze (směrem do údolí Ličné), představující výhodný tankový terén. K přímé palbě proti obrněným cílům měla ve výbavě pancéřové granáty a k bezprostřední obraně vůči útočící pěchotě byly k dispozici kartáče. Věž působila též do týlu k obraně obou dělostřeleckých srubů a vchodového objektu Stachelbergu. Do obrany čelní obvodové překážky se zapojil lehký kulomet umístěný v pancéřovém zvonu.

Současný stav: Objekt zůstal rozestavěn. Byl proveden výkop stavební jámy a výlom šachty do podzemí tvrze. Šachta i stavební jáma byly později zasypány - dnes je to rovný, zatravněný pozemek. Nedaleko stojí panel naučné stezky "Opevněné Trutnovsko".

Podzemní prostory jsou z většiny pouze vylámané. V kancelářském sále se dochovalo původní dřevěné bednění pro betonáž, což je unikát - nikde jinde se podobná konstrukce nezachovala. Tato část podzemí je součástí prohlídkové trasy s průvodcem.

První muniční sál s replikou původní dřevěné výztuže pro betonáž stropu.

Kancelářský sál s dochovaným originálním bedněním pro betonáž.

V podzemí se nachází funkční replika stavební železnice.

V těchto místech, nedaleko rozhledny Eliška, měla dělostřelecká věž stát.