Dělostřelecká otočná a výsuvná věž T-S 76 - Dělostřelecká tvrz Stachelberg

T-S 76 Dělostřelecká otočná a výsuvná věž

NEPOSTAVENA

Odolnost IV, plánovaná kubatura 2.910 m3 betonu, předpokládaná betonáž červenec 1939, posádka 54 mužů.

Dělostřelecká otočná a výsuvná věž představuje nejúčinnější zbraňový systém čs. opevnění. Byla určena především k vedení čelních paleb do předpolí proti nastupujícím jednotkám nepřítele. Pevnou část věže tvořil předpancíř o síle až 450 mm, zabetonovaný do pevnostního objektu. K výsuvným prvkům patřila vlastní kopule s pancířem o síle 350 mm. Zde byla umístěna výzbroj - dvě pevnostní houfnice vzor 38 s dostřelem 11,8 kilometru. Hmotnost pevné a pohyblivé části věže činila celkem 420 tun.

Řez objektem pro dělostřeleckou otočnou věž - zde vynikne mohutnost podzemní části objektu.

Dělostřelecká otočná věž T-S 76 v zasunuté poloze, v pozadí pěchotní srub T-S 71 v předsunuté obranné linii.

Dělostřelecká věž T-S 76 se nachází přímo na vrcholu kóty 623 Stachelberg na pravém křídle tvrze. Čelními palbami postřeluje prostor Libavského sedla a odtud vycházející silnici Lubawka - Bernartice – Poříčí u Trutnova. Dále na východě vede palby na údolní silnici Okrzesyn - Petříkovice - Poříčí u Trutnova. V jejím dosahu jsou i důležité cíle na území protivníka, především město Liebau (Lubawka) jako shromaždiště vojsk, železniční stanice a polní letiště. K vedení paleb měly houfnice příslušnou dotaci nárazových, časovaných a šrapnelových granátů.

Řez vlastní dělostřeleckou věží - popis

1. Věž vysunutá

2. Věž zasunutá

3. Zabetonovaný předpancíř

4. Dvojče pevnostních houfnic

5. Bojový prostor věže

6. Mezipatro věže

7. Spodní patro věže

8. Agregát pro otáčení věže

9. Pohotovostní zásoba munice

10. Muniční výtah

11. Odměrová stupnice pro zaměřování věže

12. Protizávaží k vysouvání věže

Současný stav, stavební jáma se zachovala, tvoří jezero.

Vedle toho však věž plnila důležité úkoly při obraně nejbližšího předpolí. Jednalo se zejména o průčelí tvrze (směrem do údolí Ličné), představující výhodný tankový terén. K přímé palbě proti obrněným cílům měla věž ve výbavě pancéřové granáty a k bezprostřední obraně vůči útočící pěchotě byly k dispozici kartáče. Působila též do týlu na severní svahy kóty Baba, k obraně samostatné dělostřelecké pozorovatelny T-S 76a. Součástí objektu je zvon pro lehký kulomet, který chránil blízký úsek týlové protipěchotní překážky.

Současný stav: Objekt zůstal rozestavěn. Je proveden výkop stavební jámy. Ta je na vrcholu kóty zachována, zaplavena vodou.

Podzemní chodby a sály zůstaly pouze vylámané. Přístup do nich je znemožněn. Šachta do podzemí je vylámána pouze z části.

Hlavní galerie vedoucí do prostor pod T-S 76. Nalevo odbočuje chodba pod pěchotní srub T-S 71.

Nevybetonované prostory kancelářského sálu.

Místo, odkud měla stoupat vzhůru výtahová a schodišťová šachta,

Stavební jáma pro objekt, v současnosti zaplavena vodou.

Soustrojí umožňující otáčení a zaměřování věže. Maginotova linie, Francie.

Pohled na vysunutou věž na objektu Maginotovy linie.