CZ

Dělostřelecký srub T-S 77

T-S 77   Dělostřelecký srub pravostranný 

NEPOSTAVEN

Odolnost IV, předpokládaná kubatura 5.600 m3  betonu, předpokládaná betonáž květen 1939, posádka 86 mužů.

Dělostřelecké sruby představovaly nejmohutnější objekty československého stálého opevnění. Výzbroj tvoří baterie tří pevnostních houfnic vzor 38 ráže 100 mm (zbraň d 10), výrobce Škoda Plzeň, s dostřelem 11,8 kilometru a kadencí až 20  ran za minutu. Standardní umístění dělostřeleckých srubů bylo ve skrytu, na svahu odvráceném od nepřítele z důvodu ochrany poměrně zranitelných střílen před pozorováním a přímým nepřátelským ostřelováním. Z takto skrytých postavení vedly houfnice nepřímé boční palby ve prospěch sousedních pevnostních linií. Používaly k tomu nárazové, časované a šrapnelové granáty. K přímé obraně objektu proti tankům byla k dispozici i dotace granátů pancéřových. Na střeše objektu jsou dva zvony pro lehké kulomety (Zlk) na obranu blízkého okolí srubu.
 

Půdorys horního patra T-S 77. Hlavní zbraně (100mm houfnice) fialově, pomocné kulomety modře.
Vlevo řez houfnicí vz. 38 ráže 100mm, vpravo maketa této houfnice na tvrzi Dobrošov.

Dělostřelecký srub T-S 77 se nachází na svahu hřebene odvráceném od nepřítele na levém křídle tvrze. Vedl boční palby na východ k ochraně pevnostních uzávěrů v údolí Libče a Petříkovic, tedy k přehrazení směrů Lubawka - Zlatá Olešnice - Poříčí u Trutnova a Okrzesyn - Petříkovice ­- Poříčí u Trutnova. Kromě toho postřeloval údolí potoka Ličná v blízkém předpolí tvrze s železnicí Lubawka - Poříčí u Trutnova. Jedním z důležitých úkolů byla dělostřelecká podpora a vykrývání hluchých prostorů před sousední tvrzí Poustka. Dále měl postřelovat kótu 697 Janský vrch s předpokládanými německými pozorovatelnami a postaveními dělostřelectva. 

Současný stav: Objekt se nachází v lesíku pod stávajícím parkovištěm. Zůstal nedostavěn. Byly provedeny výkopové práce, výlom a částečné vybetonování schodišťové a výtahové šachty. Dnes je zachován v zalesněném terénu obrys stavební jámy. Šachty byly po roce 1938 zasypány, v terénu jsou patrné ve formě prohlubní.

Podzemní prostory se nacházejí v rozbetonované fázi. Chodby a sály částečně zaplaveny vodou, z důvodu závalu a místy nestabilní horniny nejsou tyto prostory přístupné.

Současný stav, v terénu je stále znatelný výkop pro objekt.