Prohlídky probíhají standartním způsobem, s průvodcem. Ve vnitřních prostorech je nutno mít nasazený respirátor.

Samostatný pěchotní srub T-S 82

T-S 82  Samostatný pěchotní srub oboustranný, dvoukřídlý, lomený vpravo

POSTAVEN

Odolnost II, kubatura 1.445 m3 betonu, betonáž 9.-16.6.1938, posádka 36 mužů.

Jedná se o poslední (nejzápadnější) vybudovaný těžký objekt v pevnostní linii Odra – Krkonoše. Palbou hlavních zbraní vpravo (protitankový kanón d4-k, dvojče těžkých kulometů 2k) kryje srub komunikaci Vernířovice - Babí. Průlom v tomto místě by znamenal rychlé proniknutí útočníka do týlu stachelberské tvrze. Hlavní zbraň vlevo (dvojče těžkých kulometů 2k) vedla palbu k pěchotnímu srubu T-S 83. V týlovém patře vpravo je umístěn kasematní minomet (zbraň G). V obou ochranných křídlech jsou umístěny pěchotní zvony pro lehký kulomet (Zlk).

Půdorys horního patra T-S 82. Hlavní zbraně červeně, pomocné lehké kulomety modře.
Řez pěchotním srubem T-S 82. Žlutě palby minometu, červeně kanónu.

Zajímavost: Na vývoji projektu T-S 82 je vidět zvětšující se role, kterou pracovníci ŘOPu přikládali v  kopcovitém terénu minometům. Ještě při vytýčení objektů na Trutnovsku v řijnu 1936 byl T-S 82 z hlediska výzbroje charakterizován jako oboustranný, vpravo protitankový kanón a dvojče těžkých kulometů, vlevo pouze dvojče těžkých kulometů. Změna nastává počátkem roku 1937. Tehdy byl zjištěn podstatně větší rozsah hluchých prostorů v předpolí tvrzí na Trutnovsku, než s jakým se původně počítalo. Tyto prostory bylo možno pokrýt pouze minometnými palbami.

Proto dělostřelecká skupina taktického oddělení ŘOP zpracovala návrh vyzbrojit řadu objektů v trutnovské pevnostní linii minomety. Jednalo se o 11 pěchotních srubů a 1 minometný blok. Materiál byl schválen v červnu 1937. Záležitost se týkala i srubu T-S 82. Tady bylo rozhodnuto přidat vpravo minomet s úkolem postřelovat především Prkenný důl a dále Křenov a údolí potoka Ličná. Jednalo se vesměs o rozsáhlé hluché prostory v těsném předpolí tvrze Stachelberg.

9cm pevnostní minomet vz. 38 (zbraň G): Umístěn v dolním patře pěchotních srubů, palbu vedl střílnou v boční stěně ochranného příkopu. Měl konstantní náměr 45°, dostřel se měnil upouštěním plynů z hlavně při výstřelu. Ráže 90 milimetrů, dostřel 300 - 4 400 metrů. Rychlost střelby až 31 ran za minutu. Zavedení zbraně se opozdilo, do září 1938 se na opevnění nedostala.

 

Vlevo minomet se střílnou v objektu R-S 87, vpravo v N-S 61. Uprostřed samotná střílna minometu v pěchotním srubu R-S 72.
Pohed na T-S 82 z týlu.

Současný stav: Objekt je stavebně téměř dokončen, zahájena montáž elektro a vodoinstalace. Zemní práce byly zčásti provedeny, dokončeny teprve po válce - v roce 1948. Dva pancéřové zvony pro lehké kulomety nebyly osazeny. Protitankový kanón sem byl odeslán 22.9.1938, do konce září se ho však nepodařilo instalovat. Další výzbroj (kromě minometu) již byla namontována. Za mobilizace v září 1938 měl srub odpovídající zásoby munice a proviantu a byl připraven k obraně. Objekt je zachován ve velmi dobrém stavu.

Překážky: Obvodová a intervalová vpravo jsou protitankové, větší část betonového prahu byla vybudována. Vpravo je protitankový příkop, chybí mu betonová stěna. Intervalová překážka vlevo je protipěchotní, v roce 1938 prozatímně připojena k protipěchotní překážce lehkého opevnění směrem na Rýchory.

Dochovaný výkop pro protitankovou překážku.